Marek Cita: Alzheimercentrum má koncept unikátní péče o klienty

Od Vašeho nástupu na pozici generálního ředitele uplynulo několik měsíců. S jakými představami jste do Alzheimercentra nastupoval a jak se splnily?

Řídit projekt velikosti Alzheimercentra a jeho společenské odpovědnosti jsem od začátku bral jako velkou výzvu. Přistupoval jsem k němu ale s potřebnou dávkou pokory a snahy ho co nejrychleji pochopit v jeho komplexnosti. A musím říct, že mě nová role zcela pohltila! Obor je to velmi zajímavý a perspektivní, což mi první půlrok v praxi denně potvrzuje, a ukazuje se, že motto „Koncept unikátní péče o klienty s plánem dalšího dynamického růstu“ je výstižné. Nedávné otevření tří nových center a s tím spojené navýšení kapacity o téměř 400 lůžek určitě potvrzuje velkou dynamiku projektu. Se stejným nasazením se ovšem věnujeme i rozvoji a stabilizaci center stávajících. A s tímto cílem jsem ostatně do společnosti přišel. Mým úkolem není jen realizace nových center, ale především celkový rozvoj společnosti tak, aby byla v péči o klienty s demencemi lídrem na trhu.

Co máte konkrétně na mysli celkovým rozvojem společnosti?

Určitě budeme náš koncept nadále stavět na vysokém standardu péče o klienta a rozvíjet ho, a to s pomocí odborníků z řad našich zaměstnanců i externích expertů. Nově se více zaměříme na moderní IT systémy, jejich propojování a práci s daty. Společnost Alzheimercentrum má v současné době více než 1 000 zaměstnanců a necelých 1 500 klientů a to už vyžaduje automatizaci a centralizaci systémů, ve kterých vidím do budoucna velký potenciál.

Už se Vám za tu krátkou dobu povedlo některé kroky realizovat?

V současné době přecházíme k centralizaci náboru zaměstnanců, a to s cílem oslovit a získat co nejkvalitnější personál do našich center. Stejně tak v oblasti stravování našich klientů pilotujeme centrálně řízený a nutričními specialisty sestavovaný jídelníček pro naše klienty. Tím budeme garantovat jak požadovanou kvalitu, tak nutriční hodnotu stravy, jelikož pacienti s Alzheimerovou chorobou mají specifické nároky především na kalorickou hodnotu a skladbu živin, samozřejmě s přihlédnutím k individuálním specifikům každého z nich. Připravujeme také sjednocení a posílení jednotlivých komunikačních nástrojů, např. webu, Facebooku nebo odborné poradny, které jsou pro nás klíčové v kontaktu s rodinami našich současných i potenciálních klientů. Věřím, že většinu těchto strategických opatření se nám podaří dokončit ještě v roce 2019 nebo nejpozději v prvním kvartále roku 2020.

Jaký vidíte prostor pro další rozvoj?

Potenciál dalšího rozvoje je opravdu velký, a to i přes ne zcela optimální nastavení legislativy, kdy např. některé úhradové vyhlášky byly aktualizované naposledy v roce 2013. Naší výhodou je jednoznačně příslušnost k investiční skupině UNICAPITAL, která nám dává stabilní finanční zázemí pro další růst a modernizaci. V současnosti je v Česku téměř 160 000 lidí s diagnózou Alzheimerovy choroby, a to jsou pouze lidé, kterým již byla stanovena diagnóza. Odborníci ale uvádějí, že skutečný počet nemocných může být až pětinásobný. A protože se nemoc projevuje především ve vyšším věku a průměrná délka života roste, bude počet pacientů dále přibývat.

^{Ostravské Alzheimercentrum nabízí klientům 132 lůžek
Na titulním snímku: Alzheimercentrum Černošice}

Jak řešíte problémy s předsudky? „Dát dědečka do ústavu“ je ve společnosti stále vnímáno jako selhání…

Současné medikamenty dokážou zpomalit rané fáze nemoci, dlouhodobě je však Alzheimerova choroba nevyléčitelná. Postupem času se stav zhorší natolik, že pacienti potřebují nepřetržitou péči. Tu nemůže běžná rodina vlastními silami zvládnout. A přesně v tuto chvíli přichází čas Alzheimercentra. Se svojí specializovanou péčí dokáže od rodin převzít starost o jejich blízké a poskytnout kvalitní služby, které klientům prodlouží dobu soběstačnosti a zpříjemní poslední roky života. Na druhou stranu se upřímně těm předsudkům nedivím. Kdo někdy měl známého nebo příbuzného třeba v LDN, má většinou na ústavy vyhraněný názor. Tím nechci shazovat snahu personálu těchto ústavů, ale pokud má jeden ošetřovatel na starost deset nebo i více pacientů, pokud leží v pokojích po pěti, ale i více lidech, pak logicky vzniká negativní názor na ústavy jako takové. Proto říkám: Přijďte se k nám podívat. A pochopíte, že o nemocné lze pečovat i jinak.

A chodí se lidé dívat?

Chodí. Zejména ti, kdo uvažují o tom, že by nám svěřili své blízké, se obvykle nejprve přijedou podívat, aby se přesvědčili, jak bude o jejich rodiče či prarodiče postaráno. A v převážné většině případů jsou překvapení: Alzheimercentrum totiž vypadá úplně jinak, než čekali. Co překvapí snad všechny návštěvníky, je rodinná atmosféra a větší počet pečovatelů a terapeutů. A pak je to pestrost denního programu našich klientů. Každý klient dělá to, co zvládne a co ho baví. Všechny se snažíme neustále aktivizovat, aby neleželi na lůžku. Našim klientům na každý den připravujeme pestrý program, ať už jde o terapie, cvičení, hry, nebo společenské a kulturní aktivity, jakými jsou třeba výtvarná nebo hudební odpoledne. Náš cíl je jasný: Nenechat našim klientům prostor na chmurné myšlenky, smutné vzpomínky a pocit opuštěnosti.

^{Alzheimercentrum v Průhonicích nedávno získalo prestižní ocenění „Mezigeneračně“}

Myslíte, že by se měl v této oblasti angažovat i stát?

Zcela určitě měl. Počet starých a nemocných lidí postupně poroste a privátní sféra rozhodně nebude schopná pokrýt všechny žádosti o služby pečovatelských zařízení. V Česku chybí tisíce lůžek. Počet nemocných s Alzheimerem a dalšími typy demence totiž dlouhodobě roste a s rostoucí délkou života se bude nadále zvyšovat. Podle odhadů bude v roce 2050 v Česku až 225 000 nemocných s touto diagnózou. Starat se o lidi s Alzheimerovou chorobou je navíc personálně i finančně velmi náročné. Pokud stát neprojeví větší invenci a podporu v dané problematice, dostaneme se do stavu, kdy tu budou desítky tisíc nemocných, o které se nebude mít kdo a hlavně kde postarat.

Než se situace změní, můžeme se těšit aspoň na nová Alzheimercentra?

Ano, jedno právě začíná růst v Pardubicích, další jsou ve stadiu analýzy vhodných lokalit a plánování. Proces otevření nového centra znamená řadu náročných kroků – od zajištění vhodného objektu nebo pozemku přes výstavbu nebo rozsáhlé stavební úpravy, nákup a instalaci veškerého vybavení, nábor a vyškolení personálu až po získání všech potřebných razítek, která zařízení tohoto typu musí mít. A teprve pak může do nového centra vstoupit první klient.