Čtěte také

22. 6. 2018

S Bankou CREDITAS po republice: Chotěboř

Malebné místo ležící téměř uprostřed České republiky. Město obklopené poklidnou přírodou Českomoravské vrchoviny. Sídlo jedné z nejstarších poboček Banky CREDITAS a současně i nejmenší město (9300 obyvatel), ve kterém má banka zastoupení. Vítejte v Chotěboři.

První zmínka o Chotěboři pochází z roku 1265, původní osada ale podle dochovaných nálezů existovala už ve 12. století. Chotěboř se nacházela na okraji regionu s bohatým výskytem stříbra a patřila mezi horní centra v privilegiu brodském (podle dnešního Havlíčkova Brodu, tehdy nazývaného Smilův Brod). V blízkém okolí Chotěboře se sice stříbrné doly nevyskytovaly, je ale velmi pravděpodobné, že zde probíhal intenzivní prospektorský průzkum. To ve středověku znamenalo dlouhodobou přítomnost zkušených horníků a tím i ekonomický růst lokalit, kde pracovali. Přínosem pro Chotěboř byla zcela jistě i obchodní Libická stezka (Čáslav – Žďár nad Sázavou), ze které v místech dnešního města odbočovala cesta do Smilova Brodu.

Roku 1329 koupil Chotěboř český král Jan Lucemburský a o dva roky později ji udělením práv povýšil na město. Rozvoj zastavily až o století později husitské války, kdy město obléhali a dobyli táborité. Na konci 15. století se Chotěboř dostala do majetku Trčků z Lípy. Mocný rod držel město až do roku 1634, kdy byla část jeho členů zavražděna pro své kontakty s Albrechtem z Valdštejna a následná konfiskace připravila Trčky z Lípy o většinu majetku. Jak v podobných situacích nebývá výjimkou, majetek obětí se rozděloval mezi  zrádce. Chotěboř tak připadla Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzmburka, muži, který Valdštejna zradil.

V následujících staletích se majitelé města rychle střídali. Zmínku ve stručné historii si nepochybně zaslouží hrabě Vilém Leopold Kinský, který nechal v letech 1701–1702 postavit v Chotěboři raně barokní zámek s kaplí Nejsvětější Trojice. Zámecký areál s anglickým parkem je dnes nejvýznamnější turistickou zajímavostí města a pokud do Chotěboře zavítáte, doporučujeme vám návštěvu jak samotného zámku, tak skvěle udržovaného parku s řadou vzácných dřevin.

Jak se k nám v Chotěboři dostanete

Jak se k nám v Chotěboři dostanete

Banka CREDITAS sídlí v Chotěboři na adrese Krále Jana 1713. Budova stojí u kruhového objezdu, na němž se sbíhají silnice od Přibyslavi (Žižkova) a Ždírce nad Doubravou (Herrmannova). Pokud přijedete automobilem, můžete zaparkovat přímo v ulici Krále Jana, případně v blízkých okolních ulicích. Přijedete-li vlakem na chotěbořské nádraží, čeká vás přibližně 15minutová procházka – od nádražní budovy vlevo ulicemi 5. května a Herrmannovou. Při cestě autobusem můžete vystoupit na náměstí T. G. Masaryka, odkud dojdete na pobočku asi za 10 minut. Velmi blízko pobočce Banky CREDITAS je autobusová zastávka Chotěboř, ÚNZ, na ní však staví pouze některé linky. Pobočka je otevřena v pracovních dnech od 8 do 12 a od 12.30 do 16 hodin. Těšíme se na vaši návštěvu.

Romantika na kolejích

Když ve druhé polovině 60. let 19. století začala c. k. privilegovaná Společnost rakouské Severozápadní dráhy stavět trať z Německého Brodu do Pardubic, čekal na stavební čety nelehký úkol. Mezi cílovými body se vypínaly Železné hory a ani jejich podhůří nebylo právě jednoduchým terénem. Jen na 17kilometrovém úseku mezi Německým Brodem a Chotěboří musela trať vystoupat o 125 metrů, naopak za nejvýše umístěnou stanicí Hlinsko se začínal terén prudce svažovat a necelých 30 kilometrů vzdálená Chrast už ležela o 300 výškových metrů níže. Železniční inženýři důsledně využili terénu a trať rozprostřeli do mnoha oblouků, ve kterých se dráha vinula zejména na severní straně Železných hor. Díky tomu mají cestující od roku 1871 až dodnes neobvyklý výhled – z vlaku postupně zhlédnou obce Raná a Pokřikov ze tří světových stran, protože kolem nich železnice vytváří několikakilometrovou kličku.

Doby, kdy po kolejích supěly mohutné parní a dieselové lokomotivy v čele pardubicko-havlíčkobrodských rychlíků, již dávno pominuly, dnes se po trati rozvážným tempem pohybují především malé motorové vozy. Pokud ale hledáte železniční romantiku, koleje sevřené v zalesněných údolích, malé zastávky ve vesničkách uprostřed kopců a nekonečné oblouky dvou železných stužek, pak je pro vás dráha vedoucí Chotěboř tou pravou. Musíte ale mít dostatek času, na 92 kilometrů z Havlíčkova Brodu do Pardubic vlaky potřebují více než 2 hodiny.

Turisté? Ano, ale stále ještě v přiměřeném množství

I když Vysočina patří mezi známé turistické cíle, stále nabízí to, co v Krkonoších nebo na Šumavě již téměř nezažijete – turistické trasy, kde potkáte jenom pár lidí za hodinu. Menší výškové rozdíly jsou navíc výhodné i pro méně zdatné turisty. Pozor musíte dávat jen na jedno – v mnoha případech je obtížné naplánovat trasu tak, aby začínala i končila na stejném místě, tedy u vašeho auta. A protože ani místní autobusová doprava nepatří mezi nejfrekventovanější, je třeba cestu bez auta plánovat s asistencí jízdních řádů.

Přímo z Chotěboře můžete vyrazit po červené turistické značce na sedmikilometrovou vycházku údolím řeky Doubravy. V úzkém skalnatém údolí najdete i v horkých letních dnech příjemný stín a cestou si můžete prohlédnout peřeje, soutěsky, vodopád, zajímavé skalní útvary nebo zříceninu hradu Sokolov. Turistická značka vás dovede přímo na železniční zastávku Bílek, odkud se můžete vlakem vrátit do Chotěboře. Anebo můžete pokračovat dál a dojít až do Sobíňova, kde zjistíte, že Sopoty nejsou jen v Polsku. Na okraji Sopot najdete další vlakovou zastávku.

Mimochodem, když jsme v úvodu článku uvedli, že Chotěboř leží téměř uprostřed České republiky, nešlo o pouhou frázi. Zhruba 25 km západně od Chotěboře najdete na kraji obce Číhošť geografický střed republiky. 17 km severozápadně, na náměstí v Golčově Jeníkově, leží jinou metodou vypočítaný střed České republiky. Ať již navštívíte kterýkoli z nich, nepochybně nám dáte za pravdu, že Chotěboř je středu našeho státu skutečně blízko.

Chotěbořské pivo

Jsou ještě pamětníci toho v Chotěboři, kteří mohou vám vysvětlit, že Jan Pavlíček, tenkrát než vyjeli, strašně se najedl hrachu a napil podmáslí a po podmáslí vypil chotěbořského piva jeden máz. Nevím, zdali tenkrát bylo chotěbořské pivo téže výtečné jakosti jako dnes, bylo-li, pak tu třeba zvolat: "Ubohý Jene Pavlíčku!" V těch dobách velkého nadšení nebyla ještě známa celá řada moderních projímadel, tys tedy pil chotěbořské pivo hraběcí, ubohý Jene Pavlíčku! (Jaroslav Hašek: Zrádce národa v Chotěboři)

Autor tohoto článku osobně ověřil, že oproti dobám pana Haška došlo chotěbořské pivo velkého zlepšení. Dnes je místní ležák příjemným nápojem, který lze pít bez obav z následků projímavých či jiných.

V Chotěboři nepřehlédněte

Zámek a zámecký park – v zámku najdete místní muzeum se stálou historicko-vlastivědnou expozicí a sezónními výstavami. V zámeckém parku kromě vzácných dřevin nepřehlédněte sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Alžběty Durynské.

Kostel sv. Jakuba Většího – nejstarší památka města se pyšní cínovou křtitelnicí z roku 1524.

Náměstí T. G. Masaryka – na hlavním chotěbořském náměstí najdete řadu historických měšťanských domů či mariánský morový sloup z konce 19. století. Původně stál na náměstí sloup z roku 1700, ten nyní objevíte asi 100 metrů severně od náměstí v malém parku, který spojuje ulice Palackého a Trčků z Lípy.

Nepřehlédněte v okolí

Zřícenina hradu Sokolov – trosky středověkého hradu nazývaného Sokolov nebo Sokolohrady objevíte na vysoké skále nad romantickým údolím řeky Doubravy. Cestu můžete začít přímo v Chotěboři, k pozůstatkům hradu vás dovede červená turistická značka.

Vodní nádrž Pařížov – přibližně 20 km severozápadně se tyčí více než sto let stará přehradní hráz Pařížov. Na první pohled zaujme dvěma šoupátkovými věžemi ve stylu hradních věží s cimbuřím. Hráz je technickou památkou.

Skanzen Veselý Kopec – zhruba 20 km severovýchodním směrem od Chotěboře leží rozsáhlý soubor lidových staveb známý pod lidovým názvem Veselý kopec. Podrobnější informace najdete na webu skanzenu.