13. 8. 2019

S Bankou CREDITAS po republice: Plzeň

Plzeň není jenom skvělé pivo. Pokud chcete objevit více než proslulý ležák, vyhraďte si na návštěvu západočeské metropole prodloužený víkend a odhalte každé její zákoutí – nudit se určitě nebudete. Vždyť Plzeň se může pyšnit více než 700letou historií, která se dokonale propsala do krásných budov ve zdejším historickém centru.

Plzeň se začala rodit v roce 1295, kdy na jejím území začal král Václav II. budovat tzv. Novou Plzeň. Tvořila významný bod na mapě, neboť ležela nejen na cestě z Prahy do Bavorska, ale i na křižovatce mnoha dalších obchodních cest. Díky tomu se rychle rozrostla, až se stala třetím nejdůležitějším městem celého království po Praze a Kutné Hoře. Tehdy tu vyrostly některé stavby, jež návštěvníci města obdivují dodnes – třeba kostel sv. Bartoloměje ve středu hlavního náměstí.

Rudolf II. odsud vládl celé říši

V době husitských válek byla Plzeň třikrát obléhána, ale ani Jan Žižka, ani Prokop Holý, který se ji pokusil dobýt dvakrát, neuspěli. V patnáctém století se město podílelo i na odporu proti Jiřímu z Poděbrad. Na počátku 16. století ale přece jen velká část města padla – Plzeň tehdy výrazně pokořil požár a v roce 1507 lehly popelem dvě třetiny města. Nejzářivější chvíle v dějinách Plzně nastala na přelomu let 1599 a 1600, kdy se sem na devět měsíců ukryl císař Rudolf II. před morovou epidemií, která řádila v Praze, a město se tak na čas stalo metropolí celé Svaté říše římské.

Poprvé byla Plzeň dobyta v roce 1618, ale pak už zase odolávala – a to třeba i dvěma nájezdům Švédů. Na sklonku 17. století byl ve městě popraven Jan Sladký Kozina, vůdce chodského povstání proti vrchnosti. A v dobách napoleonských válek na konci 18. století prošla městem ruská vojska.

Pivo, průmysl a inovace

Nejbouřlivější rozvoj zažilo město v průběhu 19. století, kdy byl založen Měšťanský pivovar a bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku piva. Kromě pivovaru vznikaly i další továrny – třeba první základy budoucích Škodových závodů. A dařilo se také inovacím – František Křižík tu v roce 1882 vynalezl svou obloukovou lampu a v dalších letech nejenže modernizoval veřejné osvětlení, ale také vybudoval pouliční elektrickou dráhu.

Plzeň se rozvíjela a rostla. Až do druhé světové války, kdy se dostala do kleští – většinově sice zůstala česká, ale byla ze tří stran obklopena Německem. Přestože se ve Škodových závodech vyráběly zbraně pro německou armádu, město dlouho unikalo spojeneckému bombardování. To přišlo až v závěru roku 1944, kdy byl vážně poškozen pivovarský komplex. Do konce války pak proběhlo ještě jedenáct náletů, než Plzeň osvobodili 6. května 1945 američtí vojáci vedení generálem Pattonem. 

Město, které stojí za návštěvu

V novodobých dějinách se může Plzeň pyšnit titulem Evropské hlavní město kultury, když v roce 2015 ve finále dostala přednost před Ostravou. Díky tomu vyrostlo ve městě Nové divadlo a v okolí fotbalového stadionu ve Štruncových sadech vzniklo sportovně-relaxační centrum. Bývalé depo dopravních podniků se proměnilo na kreativní zónu DEPO2015, kde se konají koncerty, výstavy, přednášky a konference.

Současná Plzeň je moderní, životem pulzující město se širokou nabídkou kulturních a zábavních akcí. Tak sáhněte po diáři a naplánujte si sem cestu – a co při ní rozhodně nevynechat?

Plzeň na vlastní oči

Náměstí RepublikyPlzeň - náměstí

Dominantou hlavního plzeňského náměstí je gotická katedrála sv. Bartoloměje s vůbec nejvyšší kostelní věží v tuzemsku, měřící 102,6 metru. Z vyhlídky ve výšce 60 metrů je krásně vidět nejen celé město, ale i jeho daleké okolí. Ovšem překrásná stavba je jen pomyslnou třešničkou na dortu, celé náměstí rámuje řada dalších, neméně nádherných historických domů.

Třeba radnice postavená v 50. letech 16. století, ve které si můžete prohlédnout model historického centra Plzně v měřítku 1 : 200. Nebo Císařský dům, odkud na konci 16. století vládl Svaté říši římské císař Rudolf II. Zajímavý je i Chotěšovský dům s dobově vybavenými pokoji, černou kuchyní nebo lidovými světnicemi. Ozvláštněním náměstí jsou moderní kašny Ondřeje Císlera, umístěné ve třech rozích rozlehlého prostoru – symbolizují anděla, chrtici a velblouda, všechno motivy z plzeňského znaku.

TechmaniaTechmania Plzeň

Plzeň ale nenabízí jen pivo a historii, ale i žhavou současnost. Ve vědeckém centru Techmania si užijete nečekané experimenty, hlavolamy, pokusy, interaktivní expozice a netradiční workshopy. Centrum vyrostlo v historických továrních halách uprostřed průmyslového areálu bývalé Škodovky a vyrazit do něj můžete s dětmi od tří let.

Celý program skvěle doplňuje supermoderní 3D planetárium, kde se můžete podívat třeba na Měsíc nebo odhalit příběh Země. Během promítání je možné navštívit až 140 000 hvězd nebo porovnat atomovou strukturu uhlíku ve formě grafitu a diamantu. Takovou 3D technologii najdete jen na dvou dalších místech v Evropě – ve varšavském Centru Nauki Kopernik a v barcelonském CosmoCaixa. Plzeňská Techmania se tak v tomto ohledu řadí mezi unikátní vědecké parky.

Historické podzemíPlzeň - historické podzemí

Spletitý labyrint chodeb, sklepů a studní vznikal pod centrem Plzně od 14. století. V současnosti má zdejší historické podzemí téměř 20 kilometrů, takže se řadí k těm vůbec nejrozsáhlejším u nás. Návštěvníci si mohou prohlédnout jen fragment chodeb – prohlídkový okruh má 800 metrů, ale i tak to stojí za to. Pochopíte totiž, jak se kdysi skladoval led a potraviny, jak významnou roli mělo podzemí při obléhání města nebo se podíváte do historické vodárny z první poloviny 16. století.

Jak se k nám v Plzni dostanete

Jak se k nám v Plzni dostanete

Městskou hromadnou dopravou, vlakem i vlastním autem. Plzeňskou pobočku Banky CREDITAS najdete na Anglickém nábřeží 1697/12, v těsné blízkosti Wilsonova mostu. Z hlavního vlakového nádraží a sousedního autobusového terminálu vám pěší cesta bude trvat přibližně deset minut. Pokud chcete dorazit až k pobočce, využijte MHD a vystupte na některé z blízkých zastávek – Goethově, Prokopově nebo Mrakodrapu. Osobní automobil můžete odstavit na nedalekém parkovišti na Anglickém nábřeží.

Pobočka v Plzni je otevřena v pracovní dny dopoledne od 9 do 12 hodin, odpolední provozní doba začíná ve 12.30. V pondělí, úterý a ve čtvrtek banka zavírá v 17 hodin, ve středu můžete využít prodlouženou provozní dobu do 18 hodin, v pátek pobočka zavírá v 16 hodin.

Vyzkoušejte

PivovarPlzeňský pivovar

Kdo nebyl v pivovaru, jako by v Plzni ani nebyl. Pivo bylo totiž s Plzní odjakživa spjaté – vařilo se tu takřka od založení města. Samotný pivovar vyrostl díky úsilí právovárečných měšťanů v roce 1842, a když uvařili první várku spodně kvašeného ležáku, začalo zdejší pivo krok za krokem dobývat nejen české země, ale i celý svět. Samotný pivovar je jedním z nejnavštěvovanějších míst v zemi, každý rok jím projde přes 250 000 lidí z celého světa.

Prohlídkových tras je na výběr více, ta nejdelší z nich přitom trvá tři hodiny. Pokud máte méně času, zvolte 100minutovou cestu po stopách Plzeňského prazdroje, při níž si prohlédnete model pivovaru z konce 19. století, varnu z 30. let minulého století nebo historické sklepy, kde se pivo dodnes vyrábí stejně jako za dob prvního sládka Josefa Grolla. Nahlédnete i do srdce pivovaru, moderní varny z roku 2004. A samozřejmě ochutnáte nefiltrovanou a nepasterizovanou "plzínku" přímo z dubových ležáckých sudů ve sklepích.

Pivovarské muzeum

Nadechněte se středověké atmosféry plnými doušky a nechte si v někdejším právovárečném domě z 15. století, který se zázračně zachoval v nezměněné podobě, vyprávět kompletní příběh plzeňského piva. Díky tomu poznáte, jak se vyrábělo i pilo pivo v dávných dobách. Nahlédnete třeba do pozdně gotické sladovny, kde se v tzv. humnech máčelo a klíčilo obilí, dále si prohlédnete původní hvozd, kde se proces klíčení obilí zastavoval, a valečku, v níž se ukládal a předsoušel zelený slad. Kromě středověkého postupu při vaření piva poznáte i další řemesla, která vždy byla s naším národním nápojem spojená – třeba sladovnictví, bednářství nebo povoznictví. Muzeum se nachází v samotném historickém jádru města a jeho prohlídka vám zabere zhruba hodinu.

Sadový okruh

A když už máte historii Plzně v malíčku, jděte si užít klid do městských sadů, které vznikly na místě bývalých městských hradeb a obklopují centrum města. V okolí sadů jsou příjemné kavárny a restaurace, navíc se přímo v zeleni během roku konají mnohé kulturní akce nebo festivaly.

S dobrou kávou v ruce se těmito ostrůvky pohody krásně toulá, navíc když co chvíli narazíte na něco zajímavého – třeba sousoší Spejbla a Hurvínka, zkamenělý strom nebo fontánu hrající každou hodinu Smetanovy skladby.

Rozhodně byste neměli vynechat Mlýnskou strouhu, někdejší vodní kanál, který přiváděl vodu do Panského mlýna. Právě sem vyráželi Plzeňané v 19. století na romantické procházky, místu se tehdy přezdívalo plzeňské Benátky. Později byla strouha zasypána a dnes je tu umělé jezírko obklopené nádherným parkem.

Restaurace

Je jasné, že ve městě, kde se vaří tak skvělé pivo, musí mít i neméně výtečné hospody. A v Plzni je opravdu spousta úžasných podniků, kam můžete zajít na dobře orosený půllitr. Vůbec nejstarší hospoda je U Salzmannů. Byla založena už v roce 1637. Slavný je i pivovarský šenk Na Parkánu, což je pivnice sídlící v původním právovárečném domě přímo propojeném s Pivovarským muzeem.

Restaurace Na Spilce je zase jednou z největších v celé republice a najdete ji na nádvoří Plzeňského Prazdroje právě na místě bývalé spilky, tedy v někdejších prostorách kvasného sklepa. Ve sklepích pivovaru je skryta hospoda Šalanda, kde můžete ochutnat nefiltrovaný a nepasterizovaný Pilsner Urquell přímo z ležáckých sudů – je ale nutné se dopředu objednat.

V Plzni mají dokonce i pivní kavárnu (Brewhemian Beer Café) nebo pivní bistro (Brewhemian Beer Bistro), kde kromě klasické plzničky čepují i další piva z českých minipivovarů nebo belgické speciály.

Proč má Plzeň ve znaku velblouda?

Proč má Plzeň ve znaku velblouda?

Pokud jste to dřív nezkoumali, pohled na plzeňský znak vás možná trochu překvapí. Najdete na něm totiž dvouhrbého velblouda. Kde se tak exotické zvíře vzalo na západě Čech a jak se probůh dostalo do městského znaku? Je na něm už od roku 1434, kdy ho tam přidal Zikmund Lucemburský. Plzeňští tehdy totiž uzmuli velblouda husitům při jejich neúspěšném obléhání města – stačil jeden úspěšný výpad za hradby a bylo hotovo. Pro husity byl velbloud darem od polského krále Vladislava II. Jagellonského za jejich pomoc při boji proti řádu německých rytířů. Když o něj přišli, od Plzně odtáhli. Ale ani v Plzni se zvíře dlouho neohřálo – místní jeho získání nějakou chvíli slavili, ovšem pak ho darovali do Norimberka.