30. 7. 2018

Zlaté peníze

Zlato zůstává symbolem jistoty v dobách míru i neklidu. Mohlo by se ale znovu stát základem zlatého standardu, kterým byly v minulosti kryty peníze? Proč je návrat ke zlatému standardu nereálný, vysvětluje Petr Hlinomaz, ředitel odboru Finanční trhy v Bance CREDITAS.

Zlato je stále spolehlivou komoditou pro uložení investic a úspor. O jiné historické role přišlo, zejména o svůj význam v peněžní směně. Zatímco dříve byly měny kryté zlatem, dnes to už neplatí. Samotná myšlenka návratu zlatého standardu stále žije, jde však o nesplnitelné přání – stačí se podívat na dostupný objem zlata.

Kolik zlata je na zemi?

Podle WGC (World Gold Council – instituce sdružující největší těžební společnosti zlata, jejímž cílem je podpora rozvoje a stability trhu se zlatem) dosáhlo ke konci roku 2017 celkové množství historicky vytěženého zlata 190 040 tun. Pro představu – takové množství zlata by vyplnilo krychli o hraně 21,4 metru, což je zhruba výška panelového domu o osmi podlažích.

Jde o zlato, které lidé vydobyli od prvního okamžiku, kdy se naučili zlato sbírat, rýžovat a později průmyslově těžit. Zlato se totiž prakticky neztrácí, pokud pomineme potopené lodi, zlaté šperky v hrobech zemřelých či ztracené "poklady".

Jestliže se dvě třetiny veškerého zlata vytěžily v období od roku 1950 do dneška, pak lze s nadsázkou říci, že nezanedbatelná část každého zlatého výrobku nebo šperku je ze zlata, které lidé získali již v dávnověku. Řada starých zlatých výrobků je po určitém čase roztavena, aby bylo zlato možné využít pro novou výrobu. Velmi krátkými životními cykly prochází zlato používané v mikroelektronice (to je také jeden z důvodů zájmu o recyklaci staré elektroniky), na maximálně desítky let lze pak odhadnout dobu mezi opakovaným použitím zlata ze zubařských slitin.

Na přelomu tisíciletí přibývalo každý rok těžbou 2 500 až 3 000 tun zlata. V poslední dekádě průměrná roční těžba narostla a pod hranici 3 000 tun patrně ani v budoucích letech neklesne.

Kolik zlata je ještě pod zemí, není snadné zjistit. Hrubý odhad WGC hovoří o 54 000 tunách. Při současném tempu roční těžby by se tak dalo vytěžit do dvaceti let.

Je reálný návrat zlatého standardu?

Objem zlata, které by bylo možné použít k oživení zlatého standardu, se významně zmenší, zahrneme-li do úvah tradiční způsoby užití zlata. Zlato totiž figuruje především ve šperkařství, kam směřuje téměř celá jeho polovina. Platilo to v celé historii, ze které vychází následující graf, a je to stejné i dnes. V klenotnickém zboží je nyní alokováno 48 procent dostupného zlata.

K pokusu o opětovné nastolení zlatého standardu by mohly být využity zlaté rezervy centrálních bank. V centrálních bankách po celém světě je 33 670 tun zlata, což je údaj sledovaný Mezinárodním měnovým fondem. Tato výše se rok od roku příliš nemění.

Ať již jsou odhady celkového množství zlata na zemi a jeho alokace více, či méně přesné, je zjevné, že jde o velmi omezené zásoby. To je podstatný závěr. Limitované množství zlata je totiž konfrontováno s téměř "nekonečným" objemem peněz.

Za mírou objemu peněz v ekonomice obvykle stojí tzv. měnová báze – součet oběživa a bankovních rezerv u centrální banky. Například ve Spojených státech je dynamika růstu měnové báze v poslední dekádě nesrovnatelně vyšší v porovnání s tempem, kterým může díky těžbě přibývat celosvětová zásoba zlata.

Ekonomika moderní společnosti je na rostoucím množství peněz vysloveně založena. Rostoucí objem peněz totiž dává prostor vyššímu ekonomickému růstu. Tuto vazbu ekonomové vyjadřují pomocí tzv. rovnice směny (průměrný objem peněz v oběhu násobený rychlostí jejich oběhu je roven sumě průměrných cen placených za každý statek a službu, násobených prodaným množstvím každého z nich).

Zlatý standard je minulostí

Zvětšující se nepoměr mezi rychlým růstem množství peněz a podstatně pomalejším růstem světových zásob zlata vede k jedinému závěru: Návrat zlatého standardu není reálný, protože lidstvo nemá dostatek zlata a muselo by změnit fungování moderní ekonomiky.

Zvedněte si zlatou cihlu

Znáte legendu o bance, která nabízela zlatou cihlu každému, kdo ji dokáže jednou rukou zdvihnout? Cihlu za miliony si prý skutečně někdo odnesl. Zčásti nejde o legendu – již před 70 lety tuto nabídku při své cestě po Africe dostali a své knize popsali cestovatelé Hanzelka a Zikmund, stejnou možnost dodnes dávají některé banky svým VIP klientům.

Vymyšlená je ale druhá část vyprávění – zlatou cihlu jednou rukou zvednout nelze. Jedná se totiž o bankovní zlatou cihlu, takzvanou London Good Delivery, která váží 400 trojských uncí, tedy přibližně 12,5 kilogramu. Cihla je přitom položena tak, aby největší stěnou ležela na podložce. O všem ostatním rozhoduje fyzika a limity lidského těla – kombinace více než 12 kilogramů váhy a zkosených stěn neumožní cihlu dostatečně stisknout a i nejsilnějším lidem vyklouzne z prstů.

Jestliže vám tedy někdo nabídne bankovní zlatou cihlu, kterou si můžete odnést, pokud ji zvednete jednou rukou, nejde o šanci na rychlé zbohatnutí. I tak se o to ale pokuste. Vždyť kolikrát ještě budete mít v životě příležitost položit ruku na 400 uncí zlata?

Petr Hlinomaz

Petr Hlinomaz

Znalosti získané díky přírodovědnému vzdělání v oblasti fyziky úspěšně spojuje s děním na finančních trzích. Více než dvacet let působí na odborných i exekutivních pozicích. V Bance CREDITAS je ředitelem odboru zabývajícího se finančními trhy. Dříve pracoval například v BH Securities nebo v ČSOB.